O mě
Jak se o mě dozvěděli?Má panička platonicky milovala zástupce mého plemene dlouhou řadu let před tím, než se vůbec dozvěděla, že se jedná o bruselského grifonka a než si mě vzápětí na to pořídila. Ještě za svých studentských let se rozhodla, že dozrál čas ke koupi čtyřnohého kamaráda a když od jedné brněnské chovatelky vyzvěděla, co je ten malý chlupatý pejsek s placatým čumáčkem zač, bylo jasné, že ho musí za každou cenu mít. A protože se psalo jaro roku 2005 a brněnská štěňátka grifonků byla v plánu „až“ na podzim, sedla nedočkavá panička, která musí mít všechno hned, k internetu a za pár dní už seděla se svým přítelem Tomem v autobusu Student Agency a směřovala pro své vysněné zvířátko na druhou stranu republiky – do Plzně…
Proč si vybrali právě mě?Grifonků je málo (z důvodu našich velkých hlaviček se ve vrhu většinou rodí 2 – 3 jedinci) a tak jsem náhlý rozmar paničky mohl splnit jedině JÁ (resp. ještě moji dva bráchové). Paničku s Tomem asi po 5ti hodinové cestě vyzvedl na plzeňském autobusovém nádraží pan Cihlář, můj tehdejší majitel, a dovezl ji do vesničky kousek za Plzní – do Líní. Paní Cihlářová ji vřele přivítala a hned na to na ni vypustila celou štěněcí grifoní smečku. Pravda, nebyli jsme zrovna ideálem krásy a panička byla z toho všeho mírně v šoku, a tak situaci musel zachránit páníček, který si milostivě všiml, že jsem na něj vyskočil jako první. A měl jsem to v kapse, v následujících minutách panička dostala poučení, jak se o mě správně starat, zaplatila správní poplatek a už jsem mazal do Brna… Cesta byla dlouhá, ale hrdinně jsem ji prospal a ještě hrdinněji jsem poprvé poblinkal pražské autobusové nádraží.
Kolik mám sourozenců (bratrů, sester)?Dva bratříčky, jejich historii budu muset ještě vyčenichat :-)
Kdo a jak vybral moje jméno?Jelikož jsem jedincem s průkazem původu, dostal jsem jméno CONNY už po narození od manželů Cihlářových. Panička si vždy velmi přála Grifonka Edu, ale nakonec se přeci jen rozhodla ponechat a používat mé rodné jméno, jsem jí za to vděčný :-)
Průkaz původu(aby jste viděli, že jsem nekecal:-)
Tak především má panička Zuzka, kterou musím poslouchat, a druhým členem lidské smečky je můj páníček a velký kamarád Tom. Na přelomu roku 2007 a 2008 se páníček rozhodl pořídit mi kamaráda, a tak se od 4.1.2008 musím o své území a mističku dělit s potrhlým bratrem Barneym, křížencem bůhví čeho. Ze začátku jsem nechápal, co tady ten vetřelec dělá, ale už jsme se skamarádili. Nejraději se přetahujeme o uzlík a hrajeme si na psí zápasy. Je to můj velký parťák.
Koho z lidí ve smečce poslouchám nejvíce?Poslouchat musím oba pánečky, nejvíc mě ale do parády bere panička Zuzka. 19.4.2008 mě poprvé vzala na zkušební hodinu výcviku poslušnosti do kynologického klubu Zetor a od té doby mi už nedala pokoj. Každou sobotu a pondělí se musím učit poslouchat a každou neděli se dokonce učím stopovat (vyhledávat párečky ze čtverce patří k mým nejoblíbenějším činnostem!). Součástí sobotního výcviku poslušnosti je i výcvik obran, a tady si skutečně zgustnu, štěkám na figuranta s hadrem v ruce co to jen jde, 15.6.2008 jsem už měl i první zadržení! Na cvičák chodím se svými psími kamarády a mám to tam, věřte nevěřte, moc rád…